Byla sobota večer a já jsem konečně opustil vaginu, do které jsem byl to odpoledne zanořen. Zavřel jsem Čiháka a vyrazil na ples. U vstupu do Národního domu na Vinohradech mě nejdřív přivítal pelikán a několik plakátů o koronaviru. Obojí bylo podobně užitečné. I když s pelikánem jsou teda hezčí selfíčka. Na plese už byla spousta lidí, spolužáky z kruhu se mi podařilo najít jen náhodou.
Kam jinam se jít v pátek večer po škole vyčerpat (resp. vybrečet) než na předplesovou Motolskou tančírnou? Obzvlášť když se fakultní ples blíží doslova rychlostí světla! Přeci jenom je alespoň jednou za rok potřeba trochu oprášit dance moves, které jsme se kdysi tak pilně učili na tanečních. A zároveň trochu odlehčit těm zbylým neuronům, které nezabil poslední test z anatomie.
Ať už jsi tam byl, nebo ne, tak určitě víš, že ve středu 11. 12. byl MotolArt, protože plakáty měli na sobě snad i bezdomovci spící na lavičce u Motola a nadšení studenti to všem cpali už od listopadu. Nehledě na tento hype (způsoben hlavně mnou) jsem byla příliš líná sama přispět svými patlaninami. Ano, to, že jsem ve druháku neuvěřitelně zlenivěla, na vás budu plivat často v tomto článku.
Katka Šamuová je studentka prvního ročníku, která na gymnáziu úspěšně reprezentovala Slovensko na mezinárodních fyzikálních soutěžích. Ve rozhovoru nám povypráví o průběhu této soutěže, svých medicínských stážích, ale i o Hackathonu v Košicích.
